Rozsáhlá a unikátní stavba byla realizována v rámci výstavby severozápadní části vnitřního okruhu. Její celková délka činí 6 382 m. Blanka doplní provozovanou část okruhu o délce 17 km s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským.
Po svém zprovoznění se Blanka stane nejdelším tunelovým komplexem v České republice a nejdelším městským tunelovým komplexem v Evropě. V rámci tunelového komplexu je i nejdelší souvislý ražený tunel na našem území dlouhý 2 230 metrů. Celou svou první jízdu si určitě natočte. Nejlépe, když to bude nejlepší kameru do auta s 4K rozlišením. V tunelu zatím nefunguje ani ta nejlepší navigace do auta. Proto se věnujte řízení a sledujte značky.
Rozhodně ano.
Blanka patří mezi největší, nejmodernější a nejbezpečnější na světě. Původní cena za stavební práce činila 17,2 mld. Kč bez DPH. Po propadech ve Stromovce byl nařízen bezpečnější, ale i dražší postup ražby. S dalšími požadavky na rozvoj města, například na opravu Letenského náměstí, změnu projektu Trojského mostu či protipovodňová opatření, vzrostla cena stavebních prací o 4 mld. Konečná částka za stavební práce je 26,3 mld. Kč. Ta obsahuje upravenou cenu stavby a DPH, které se během stavby dvakrát zvýšilo.
Čas, peníze a nervy.
Podle odborné studie po otevření Blanky řidiči ročně ušetří 26,5 milionu Kč na pohonných hmotách. Průměrná jízda městem se díky Blance zkrátí přibližně o 15 minut.
Všem obyvatelům i návštěvníkům Prahy.
Řešení dopravní obslužnosti je jedním z hlavních kritérií při srovnávání kvality života ve světových metropolích. A tunelový komplex Blanka kvalitu života v Praze prokazatelně zvyšuje. Svedením dopravy pod zem se Praha stane citelně bezpečnější, tišší a čistší.
No dovolte!?
Blanka je vyspělá a moderní. Například její osvětlení nezpůsobuje očím řidičů obvyklý světelný šok, ale naopak jim usnadňuje přivyknout si na světelné poměry v podzemí. Supermoderní řízení dopravy v tunelovém komplexu zajistí vysokou úroveň bezpečnosti řidičů a plynulost provozu.
Náročné projekty může zdržet mnoho vnějších vlivů.
Za zpoždění při stavbě mohly především tři faktory: Zaprvé to bylo obtížné získávání stavebních povolení a výkup pozemků. Zadruhé to byla ekonomická krize, která zpomalila placení za provedené práce a tím i samotnou výstavbu. A konečně to byl soudní spor o platnost stavebních smluv, který bylo třeba právně vyřešit. Z administrativních, ekonomických a právních důvodů se výstavba reálně zpozdila o čtyři roky.
Doufejme, že Balabenka!
Na nově dobudovanou část vnitřního okruhu v úseku Malovanka – Pelc-Tyrolka by měla navázat výstavba poslední části komplexního a moderního dopravního systému. Jedná se o soubor tří staveb východní části okruhu v úseku Pelc-Tyrolka – Balabenka – Štěrboholská radiála a tzv. Libeňská spojka.
Společnost Metrostav je hrdá, že mohla být dodavatelem stavební části tunelového komplexu Blanka. Tato unikátní stavba usnadní život Pražanům a výrazně zlepší dopravní situaci v našem hlavním městě. Metrostav a.s. děkuje všem obyvatelům Prahy za porozumění, trpělivost a podporu, jakou si projekty podobného rozměru zaslouží.
Na webu covybrat.cz najdete podrobný návod jak vybrat nejlepší pneumatiky i do tunelu.
Rozhodně ano.
Tunelový komplex Blanka patří mezi největší, nejmodernější a nejbezpečnější na světě. Původní cena za stavební práce činila 17,8 mld. Kč. Kvůli propadům ve Stromovce byla nařízena bezpečnější, ale i dražší metoda ražby. S dalšími požadavky investora, například na opravu Letenského náměstí, vzrostla cena stavebních prací o 3,5 mld. Konečná částka za stavební práce je 28,3 mld. Částka obsahuje upravenou cenu stavby, DPH, které se během stavby dvakrát zvýšilo, a vliv inflace.
Hlavní důvody navýšení ceny díla ve stavební části jsou tři. První důvodem byla změna způsobů ražby ve Stromovce, kterou po propadech nařídil Báňský úřad jako bezpečnější, ale zároveň dražší metodu. Druhým důvodem zvýšení ceny jsou požadavku městských částí, které byly při výstavbě zahrnuty do ceny výstavby tunelu. Jedním takovým příkladem je například rekonstrukce Letenského náměstí nebo výstavba protipovodňové ochrany. Město zkrátka využilo výstavby tunelového komplexu a zahrnulo do ní i jiné investiční akce. Třetím důvodem je opakovaná změna sazby DPH v průběhu stavby. Ta se měnila z 19%, na 20% a následně na 21%.
Co je našim cílem? Jasně dokázat, že výsledná cena tunelu se opírá o reálnou práci. Zároveň chceme na celém rozpočtu ukázat, že pokud by se od samého začátku prezentoval tento rozpočet jako celek a nedělil se na stavební částí, technologickou část a inflaci tak by se předešlo nejasnostem ohledně ceny celého tunelového komplexu. Blanka již na samém začátku stála 29 mld. Kč a to bez budoucí inflace, která nakonec dosáhla 3,5 mld. Kč. V tomto světle tedy tunelový komplex není tak závratně předražená stavba, nemyslíte?
| Cena celkem | Cena celkem | Vyvolané investice | Vyvolané investice | Celkem | |
|---|---|---|---|---|---|
| bez DPH | včetně DPH | bez DPH | včetně DPH | včetně DPH | |
| Stavební část | 17 191 | 21 223 | 4 079 | 5 036 | 26 259 |
| Technologická část | 3 404 | 4 202 | 843 | 1 041 | 5 243 |
| Základní cena | 20 595 | 25 425 | 4 922 | 6 077 | 31 502 |
| Inženýrská a projektové činnost | 547 | 675 | 240 | 296 | 971 |
| Geologický, archeologický průzkum, geodetické práce, poradenská činnost | 433 | 534 | 108 | 134 | 668 |
| Geotechnický monitoring | 92 | 113 | 45 | 55 | 168 |
| Výkup pozemků | 205 | 253 | 38 | 47 | 300 |
| Ostatní náklady celkem | 1 277 | 1 575 | 431 | 532 | 2107 |
| Rozpočtová rezerva | 1 620 | 2 000 | - 972 | - 1 200 | 800 |
| Celkem v základní cenové úrovni | 23 492 | 29 000 | 4 381 | 5 409 | 34 409 |
| Valorizace | 0 | 0 | 2 837 | 3 503 | 3 503 |
| Celkem souhrnně | 23 492 | 29 000 | 7 219 | 8 912 | 37 912 1 |
Zdroj tabulky: http://zastupitelstvo.praha.eu/ina2014/tedusndetail.aspx?id=140639
1 Cena je tvořena jednak vlastními náklady na výstavbu (materiál + práce), pak příslušnou daní (v tomto případě DPH) a valorizací. Termín valorizace znamená inflaci cen stavebních prací. Všechny tyto položky vycházejí ze smluv podepsaných na začátku stavby. Skutečný rozsah prací i porovnání nákladů je tedy třeba vztahovat k „čisté“ ceně, tedy k ceně, která neobsahuje ani DPH ani valorizaci. To dokazuje, že tolikrát kritizovaná cena tunelového komplexu Blanka nebyla o 10 mld. Kč vyšší, jak se veřejnost domnívá. Celkové navýšení bez DPH a valorizace je ve stavební částí 3,5 mld. Kč a v technologické části o 0,8 mld. Kč.
Pouze prostředky na údržbu.
Žádné, tunel Blanka teď naopak začne lidem peníze vracet. Podle odborné studie po otevření Blanky totiž řidiči ročně ušetří 26,5 milionu korun na pohonných hmotách . Průměrná jízda městem se díky Blance zkrátí přibližně o 15 minut. Tunelový komplex navíc výrazně omezí dopravu v současných hlavních průjezdních tazích: v ulici nábřeží E. Beneše o 43%, v Hradčanské o 60%, v Argentinské o 41% a v ulici Korunovační o 21%. Blanka je navržena tak, aby nepřinášela příliš velká náklady na údržbu a provoz. Z toho důvodu jsou například vnitřní stěny vykachlíkované, aby se nemusela nákladně udržovat a obnovovat omítka, která vlivem automobilové dopravy rychleji opadává a koroduje.
Rozhodně ano.
Blanka patří mezi největší, nejmodernější a nejbezpečnější na světě. Původní cena za stavební práce činila 17,2 mld. Kč bez DPH. Po propadech ve Stromovce byl nařízen bezpečnější, ale i dražší postup ražby. S dalšími požadavky na rozvoj města, například na opravu Letenského náměstí, změnu projektu Trojského mostu či protipovodňová opatření, vzrostla cena stavebních prací o 4 mld. Konečná částka za stavební práce je 26,3 mld. Kč. Ta obsahuje upravenou cenu stavby a DPH, které se během stavby dvakrát zvýšilo.
Jak je vidět z tabulky pod článkem, cena tunelového komplexu Blanka se skládá z několika částí. Ty hlavní jsou část stavební, za kterou zodpovídala společnost Metrostav, a část technologická. Cena stavební části se během výstavby upravila ze tří hlavních důvodů.
Prvním důvodem byla změna postupu ražby ve Stromovce. Ražba tunelu probíhala v geologicky náročném terénu a došlo během ní k propadům nadloží. Po propadech nařídil Báňský úřad jiný způsob ražby a injektáže, které byly bezpečnější, ale i dražší.
Druhým důvodem zvýšení ceny byly požadavky městských částí na rozvoj města, které byly následně zahrnuty do ceny výstavby tunelu. Příkladem může být rekonstrukce Letenského náměstí, změna projektu Trojského mostu nebo výstavba protipovodňových hrází. Město využilo výstavby tunelového komplexu pro své další investiční akce.
Třetím důvodem je opakovaná změna sazby DPH v průběhu stavby a valorizace. Valorizace je navýšení cen stavebních prací o inflaci a je běžnou součástí stavebních kontraktů na velká díla. Sazba DPH se změnila z původních 19 % na 20 % a nakonec na 21 %. Stát během stavby získal na DPH přibližně 7 miliard Kč.
Běžně uváděné tvrzení, že Blanka měla stát 17 miliard Kč, a nakonec stojí miliard 37,9 je nejen chybné, ale i zkratkovité. Pokud by se cena za tunelový komplex od začátku prezentovala jako cena za celek a nedělila se na stavební části, technologickou část a další, bylo by zřejmé, že Blanka měla od samého začátku stát 29 miliard Kč. Dodatečné investice, inflace a dvojnásobná změna DPH pak způsobily nárůst na konečných 37,9 miliard Kč.
Přehled nákladů na výstavbu tunelového komplexu Blanka - cena je tvořena vlastními náklady (materiál a práce), daní z přidané hodnoty a valorizací. Údaje vycházejí ze smluv podepsaných před začátkem výstavby. Skutečný rozsah prací i porovnání nákladů je třeba vztahovat k ceně, která neobsahuje ani DPH, ani valorizaci. Celkové navýšení bez DPH a valorizace je ve stavební části 4 mld. Kč a v technologické části o 0,85 mld. Kč.
| V milionech Kč | Původní cena z roku 2006 | Dodatečné investice do roku 2015 | Celkem | ||
|---|---|---|---|---|---|
| bez DPH | včetně DPH | bez DPH | včetně DPH | včetně DPH | |
| Stavební část | 17 191 | 21 223 | 4 079 | 5 036 | 26 259 |
| Technologická část | 3 404 | 4 202 | 843 | 1 041 | 5 243 |
| Základní cena | 20 595 | 25 425 | 4 922 | 6 077 | 31 502 |
| Inženýrská a projektová činnost | 547 | 675 | 240 | 296 | 971 |
| Geologický, archeologický průzkum, geodetické práce, poradenská činnost | 433 | 534 | 108 | 134 | 668 |
| Geotechnický monitoring | 92 | 113 | 45 | 55 | 168 |
| Výkup pozemků | 205 | 253 | 38 | 47 | 300 |
| Ostatní náklady celkem | 1 277 | 1 575 | 431 | 532 | 2 107 |
| Rozpočtová rezerva | 1 620 | 2 000 | - 972 | - 1 200 | 800 |
| Celkem v základní cenové úrovni | 23 492 | 29 000 | 4 381 | 5 409 | 34 409 |
| Valorizace | 0 | 0 | 2 837 | 3 503 | 3 503 |
| Celkem souhrnně | 23 492 | 29 000 | 7 219 | 8 912 | 37 912 1 |
Zdroj tabulky je k nahlédnutí při prokliku tlačítka “veřejný vstup” na: http://zastupitelstvo.praha.eu/ina2014/tedusndetail.aspx?id=140639
Čas, peníze a nervy.
Podle odborné studie po otevření Blanky řidiči ročně ušetří 26,5 milionu Kč na pohonných hmotách. Průměrná jízda městem se díky Blance zkrátí přibližně o 15 minut.
Tunelový komplex navíc výrazně omezí dopravu v současných hlavních průjezdních tazích: například v ulici Veletržní o 40 %, v Argentinské o 41 % a na nábřeží E. Beneše o 43 %.
Cílem této tabulky a predikce je ukázat, že dojde k úbytkům pozemní dopravy. Predikce uvedené výše jsou pouze orientační.
Všem obyvatelům i návštěvníkům Prahy.
Řešení dopravní obslužnosti je jedním z hlavních kritérií při srovnávání kvality života ve světových metropolích. A tunelový komplex Blanka kvalitu života v Praze prokazatelně zvyšuje. Svedením dopravy pod zem se Praha stane citelně bezpečnější, tišší a čistší.
Podle odborníka na dopravu prof. Ing. Petra Moose, CSc. je Blanka klíčová pro řešení dopravy v Praze. „Má zásadní význam pro Městský okruh. Svede auta pod zem na Letné a pod Hradčany. Je to nesmírně důležitý krok ke zklidnění dopravy,“ říká.
Odvedení dopravy mimo centrum a obytné čtvrti města ulehčí život řidičům, cyklistům, chodcům i dalším obyvatelům Prahy. Rozdělením intenzivní dopravy do mnoha směrů také výrazně zvýší rychlost i plynulost průjezdu městem, přičemž sníží počet dopravních nehod.
Vzhledem ke specifickému urbanismu Prahy i její geografii vychází právě přemístění dopravy pod zem jako urbanisticky nejlepší, dopravně nejrychlejší a ekologicky optimální řešení.
Při výstavbě tunelového komplexu Blanka vzniklo i 1 200 nových a krytých parkovacích míst. Město hodlá nabídnout parkování za zvýhodněných podmínek Pražanům.
Blanka zlepší život všem.
No dovolte!?
Blanka je vyspělá a moderní. Například její osvětlení nezpůsobuje očím řidičů obvyklý světelný šok, ale naopak jim usnadňuje přivyknout si na světelné poměry v podzemí. Supermoderní řízení dopravy v tunelovém komplexu zajistí vysokou úroveň bezpečnosti řidičů a plynulost provozu.
Blanka totiž patří nejen mezi největší na světě, ale také nejmodernější a nejbezpečnější.
Supermoderní vzduchotechnika odvádí ven automobilové zplodiny, které rozptyluje mimo obytné zóny. Dovnitř přivádí čistý vzduch a v případě nehody nebo technické poruchy na vozidle odsává ven kouř. V celé Blance funguje i rozhlasové vysílání, takže dispečer tunelového komplexu může přímo vstupovat do živého vysílání stanice ČRo Radiožurnál.
Na bezpečnost i plynulost provozu v tunelovém komplexu nonstop dohlíží videodohled a videodetekce. Kamery monitorují nejen bezpečnost, ale také dodržování povolené rychlosti a bezpečné vzdálenosti mezi auty. V případě nouzového volání z některého SOS výklenku příslušná kamera ihned upozorní dispečera tunelového komplexu. Kamery automaticky upozorňují i na případné chodce, kolony, havárie nebo vozidla v protisměru.
Náročné projekty může zdržet mnoho vnějších vlivů.
Za zpoždění při stavbě mohly především tři faktory: Zaprvé to bylo obtížné získávání stavebních povolení a výkup pozemků. Zadruhé to byla ekonomická krize, která zpomalila placení za provedené práce a tím i samotnou výstavbu. A konečně to byl soudní spor o platnost stavebních smluv, který bylo třeba právně vyřešit. Z administrativních, ekonomických a právních důvodů se výstavba reálně zpozdila o čtyři roky.
Už v roce 1992 vypracovalo město Návrh celoměstského komunikačního skeletu, který dal jasnou dopravní prioritu vybudování vnitřního okruhu odvádějícího dopravu z centra Prahy. Jeho podzemní část byla navržena ve třech variantách. Dana měla vést pod Dejvicemi, Hana pod Holešovicemi a Blanka pod Bubenčí. Po podrobném posouzení těchto tří variant byla nakonec vybrána Blanka, jejíž trasu Zastupitelstvo hlavního města Prahy zaneslo v roce 1999 do územního plánu.
Stavět se Blanka začala v roce 2007 po více než dvanáctiletém pečlivém plánování. Otevřít se podle původních plánů měla koncem roku 2011. Největší zpoždění stavby způsobilo v roce 2013 prohlášení téměř dokončené Blanky „za černou stavbu“ a následné čekání na verdikt rozhodčího soudu. Ten v roce 2014 rozhodl, že smlouvy o stavbě tunelového komplexu jsou platné, a nařídil společnosti Metrostav dokončit Blanku do pěti měsíců, zatímco Praze nařídil stavební firmě zaplatit dlužnou částku.
K dalšímu zpoždění otevření Blanky došlo poté, když se zjistilo, že intenzivní přívalové deště a povodeň z roku 2013 způsobily vlhkost kabelů, které musel dodavatel technologické části, společnosti ČKD Praha DIZ, vyměnit. Tím se otevření Blanky posunulo na září 2015.
Doufejme, že Balabenka!
Na nově dobudovanou část vnitřního okruhu v úseku Malovanka – Pelc-Tyrolka by měla navázat výstavba poslední části komplexního a moderního dopravního systému. Jedná se o soubor tří staveb východní části okruhu v úseku Pelc-Tyrolka – Balabenka – Štěrboholská radiála a tzv. Libeňská spojka.
Tím se vnitřní okruh propojí, dojde k omezení dopravy v centru a vzniknou nové pěší a klidové zóny. Vyspělost a civilizovanost každé metropole se měří i podle toho, jak kvalitní a příjemný život dokáže zajistit obyvatelům. A právě dopravní obslužnost patří mezi hlavní kritéria jeho měření.
Jak říká Prof. Ing. František Lehovec, Csc. ze stavební fakulty ČVUT: „Každá cesta i ulice je dílo lidských rukou a jejich dovedností, které doprovázejí celou historii existence kulturních národů. Všechny pozemní komunikace jsou svědectvím jejich základní potřeby pro lepší život lidí i pro zvyšování hmotné a duchovní úrovně společnosti. V mysli mnohých z nás se jeví tak samozřejmé a všední, že si už ani neuvědomujeme, kolik umu a technických znalostí je zapotřebí k vytvoření díla, které má sloužit po celé generace a často i staletí.“
Trasa tunelového komplexu Blanka byla vybrána ze tří variant, jejichž označení vycházelo ze tří možností podle katastru, kterými tunelový komplex prochází. Podzemní část byla navržena ve třech variantách. Dana měla vést pod Dejvicemi, Hana pod Holešovicemi a Blanka pod Bubenčí. Na mapě vidíte realizovanou trasu tunelového komplexu Blanka.
Zajímavosti
Metrostav si na Blance vychoval novou generaci odborníků na ražené i hloubené tunely, betonové konstrukce a samozřejmě i vedoucích pracovníků, kteří si osvojili schopnost řídit rozsáhlé stavby v živém organismu města. Například v Troji na stavbě tunelů začínal v roce 2007 jako asistent a přípravář mladý inženýr. Na Blance se vypracoval natolik, že od roku 2014 vede výstavbu tunelu Veitastrond, který staví společnost Metrostav v Norsku.
Po dobu výstavby od roku 2009 bylo otevřeno pro veřejnost informační středisko na Letné. Za dobu jeho provozu ho navštívilo 12 500 lidí. Jeho návštěvníky byli i odborníci z celé Evropy. Dorazili i experti na tunelovou problematiku z Japonska, Austrálie či USA. Návštěva střediska se stala po šest let provozu integrální součástí výuky pražských středních technických škol. Pravidelné exkurze absolvovali i studenti ČVUT Praha, VUT Brno i Technické univerzity Ostrava.
Během výstavby se pracovníkům divize 2 Metrostavu narodilo 34 dětí a uzavřeno bylo 12 sňatků.
K pohodě řidičů, která je i podmínkou bezpečnosti provozu, patří mimo jiné obložení stěn tunelového komplexu keramickým obkladem, který i barevně informuje o tom, v které části tunelů se právě vozidlo nachází. Kachlíky představují však i velmi praktické řešení. Umožňují totiž rychlé, kvalitní a levné mytí stěn tunelů, které by v případě pouhého nátěru betonu bylo obtížné a znamenalo by každých pět let nátěr obnovovat. Kachlíků je více než 7,5 hektaru a jejich počet je zhruba 2,5 milionu kusů
Divizi 2 Metrostavu, která tunelový komplex osm let stavěla, se podařilo během náročné práce založit divadelní soubor, který funguje do dnešního dne. Každý rok odehraje jedno krátké představení, v roce 2015 tedy v pořadí již osmé. Hostovali v Divadle na Palmovce na malé scéně, ve Strašnickém divadle, ve 2. poločase a v klubu Vltavská.
